1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
Den po mém velkém výletě jsme Tetony opustili. Natankovali jsme v Colter Bay 9,7 gallonu po $3.08 a vydali se na východ bez nějakého přesnějšího plánu. Chtěli jsme se utábořit někde u vody ještě ve Wyomingu, ale počasí bylo nad celým státem lehce bouřkové, tak jsme prostě jeli dál, sledovali jsme HW-20, která vedla až do Sioux City. V horách Wyomingu jsme projížděli kolem spáleniště po požáru, který jsme pozorovali z cesty na Surprise Lake. V Lusk, těsně před hranicí Nebrasky jsme tankovali 9 gallonů po $2,98 a utábořili jsme se s posledním světlem za hranicí v městském parku v Harrisonu, hlavním a jediném městě stejnojmenného okresu. Ujeli jsme 475 mil. Tábor byl fajn, zdarma a naprosto legálně (asi na 3 noci), s pohodlným sociálním zařízením, zastřešenými piknikovými stoly a měkkým trávníkem. Kvalita trávníku byla, pravda, zásluhou poněkud nepohodlného nočního automatického zavlažovacího systému, ale do stanů nám napršet nedokázalo...
Zbývalo jen přejet celou Nebrasku a zaparkovat na zahradě v Sioux City. Úspěšně nás tam dovedla naše HW-20 s jedním tankováním ve Valentine (5,6 gallonu Shell Plus po $2,95 - prvně byl levnější benzín Plus, než benzín Regular). Dlouhé to bylo 343 míle. Nebraska je prérie, prérie a prérie. Zpočátku úžasná romantika travnatého moře, později už neskutečná nuda. Dál na východ, když prérie přestala být zvlněná a začala být obdělávaná, dorostla nuda, ochucená očekáváním konce a teplé vany, naprosto monstrózních rozměrů, o čemž může svědčit můj spontánní básnický výlev motivovaný významnou událostí narušující stereotyp:
Plechovka od piva válí se
přede mnou uprostřed silnice.
Volantem odchylka maličká,
bude z ní pěkná placička.