Craters of the Moon
 1 |
 2 |
 3 |
 4 |
 5 |
 6 |
 7 |
 8 |
 9 |
 10 |
 11 |
 12 |
 13 |
 14 |
 15 |
 16 |
 17 |
 18 |
 19 |
 20 |
 21 |
 22 |
 23 |
 24 |
 25 |
 26 |
 27 |
 28 |
 29 |
 30 |
 31 |
 32 |
 33 |
 34 |
 35 |
 36 |
 37 |
 38 |
Láva a slunce
Cesta z Montany do národního parku Grand Teton nás vedla těsně kolem další pamětihodnosti národní památky (National Monument) Craters of the Moon v Idahu. Na křižovatce v Arco, Idaho jsme tedy místo vlevo odbočili vpravo a zajeli si těch 18 mil rovnou prérií jen mírně vrásčitou starými lávovými poli. Z vyhlídky asi půl míle před vjezdem do parku jsme viděli, že podívaná v samotném parku bude asi mnohem dramatičtější...
Jěště před branou a pokladnami jsme narazili na parkoviště a návštěvnické centrum. Prohlédli jsme si místní expozici a poučeni o geologické historii oblasti a o místní biologii jsme se o kus dál ochotně nechali zkasírovat o $8 za vjezd. Cena dost rozumná...
Podívaná to byla neskutečná. Zdejší vulkán měl podobu několik mil dlouhé trhliny, ne kráteru, tak se jeho láva rozlévala na mnoha místech a po velké oblasti, místo aby kupila tradiční kužel. Obrovská lávová pole s jeskyněmi od starých lávových tunelů, pahorky černé strusky, malé kužely po silnějších lokálních erupcích... Prostředí pro mne naprosto cizí, ještě nikdy jsem neviděl takhle geologicky čerstvé stopy po vulkanické činnosti. Místa, která vyvřela dříve, již byla pokrytá vegetací různých druhů suchomilných rostlin.
Objeli jsme autem hlavní smyčku, vystoupili na největší z černých pahorků, prohlédli si nějaké malé krátery, prošli si okruh věnovaný nástupu rostlin na lávová pole a já ještě odběhl po stezce přes lávová pole k jeskyním. Strávili jsme v parku asi 3 hodiny, ale dalo by se tam pobýt mnohem déle...
Od kráterů do Tetonu
Cestou od Craters of the Moon jsme nejdřív natankovali v Arco 9,4 gallonu po $2,96 a pak už jsme uháněli k našemu druhému hlavnímu cíli, k národnímu parku Grand Teton. Kvůli vrcholné sezóně jsme tam chtěli být co nejdříve, abychom stihli volné kempy. To se bohužel nepovedlo, nakonec jsme museli vzít zavděk tábořením v Colter Bay, daleko od všech východišť stezek. Ale zase jsme viděli zajímavý kus země. Až do Idaho Falls to byla naprostá pustina, suchá prérie, dokonce na velké rozloze vypálená požárem. Po průjezdu Idaho Falls byla krajina živější, zemědělská, až k místu, kde jsme opustili údolí Snake River a pustili se přes zalesněné hory vzhůru na Teton Pass, kudy jsem přejeli na území Wyomingu a dolů do Jackson, odkud už byl jen kousek k bráně parku. Toho dne jsme ujeli 278 mil.