Cesta do Montany
 1 |
 2 |
 3 |
 4 |
 5 |
 6 |
 7 |
 8 |
 9 |
 10 |
 11 |
 12 |
 13 |
Z Newcastlu do Lame Deer
První den cesty jsme strávili v autě. Něco po osmé hodině ráno jsme vyrazili z chaty v Newcastlu na Vermillionský most a po něm přes Missouri do South Dakoty. Vrátili jsme se kus na vývhod na severojižní dálnici I-29, po níž jsme pokračovali na sever k Sioux Falls. Odtamtud po I-90 na západ přes celou South Dakotu. Tankovali jsme jednou po 285 mílích u Draper, SD 10,25 gallonu po $3,099.
Jak jsme postupovali na západ, na dálnici se objevovalo pořád víc a víc motorek. Ve Sturgis, SD probíhal velký (a že je opravdu VELKÝ) motorkářský sraz. Dálnici jsme opustili 7 mil za Sturgis (přeplněným motorkami) po odbočce na Belle Fourges. Jediné, co cestu po dálnici zpestřilo, bylo u Rapid City setkání s policajtem, který nás stavěl, protože jsem mu neuhnul do levého pruhu, když stál na krajnici se zapnutými blikačkami. Já blbec jsem jen zpomalil a odmítl jsem vjet do cesty autu vlevo. Rameno zákona neváhalo, dohonilo nás a dalo mi důležitou přednášku zakončenou ústním napomenutím. Obecně američtí policajti řeší méně vážné přestupky cizinců přesně takhle.
Po vedlejší silnici jsme přejeli přes severovýchodní roh Wyomingu do Montany. Jelo se skoro tak dobře jako na dálnici, silnice byla rovná, prázdná a povolená rychlost byla 70 mph. Krajina kolem byla pustá, zvlněná step. Jen místy na severním okraji Black Hills jsme míjeli borovicový les. Dobytek a antilopy. V Montaně jsme přejeli jeden zalesněný horský hřeben, než jsme vjeli do indiánské rezervace North Cheyenne, která je také hornatá a zalesněná. Těsně před tím jsme v Ashlandu tankovali 10,66 gallonů po $3,309. Skončili jsme v centru rezervace, v městečku Lame Deer. Bylo asi 1900 horského času a za sebou jsme měli 613 mil.
Táboření v Lame Deer stojí za zmínku. Našli jsme kemp. Ohrada u domu, kde byla kadibudka, polofunkční hydrant, několik piknikových stolů a jedno postavené tee-pee. Vrata otevřená, v domě nikdo. Šli jsem se aspoň přihlásit na nedaleký úřad Bureau for Indian Affairs (v podstatě místní policie), v naději, že nebudou vědět, kde sehnat majitele kempu, a že budeme bydlet zadarmo. Trošku nás zklamali, že po neúspěšných telefonátech navrhli, a těch 10 dolarů necháme u nich. Ale byla to slušná cena. Větším zklamáním bylo zjištění, že v rezervaci je zákaz prodeje alkoholu. Tak jsme šli spát bez piva. Ale aspoň stylově v tee-pee...
A dál až do St.Mary v NP Glacier
Z Lame Deer jsme odjeli před 800 ráno. Ráno bylo příjemné chladné ale jasné. Do ohrady kempu za námi přišli koně. Romantika. Tee-pee, auto, koně, kadibudka a plot - život současného Indiána v kostce. A žádný pivo!
U památníku bitvy na Little Big Horn skončila naše zkratka a my se zase napojili na I-90. Po ní přes Billings dál na západ. Odbočili jsme na White Sulphur Springs a pokračovali na sever podobnou silnicí jako byla ta přes Lame Deer. Ve WSS jsme natankovali 9,77 gallonu po $2,99 a pokračovali tentokrát vzhůru přes hory. Lewis & Clark National Forest, lesy, skalnaté stráně, lyžařské letovisko. Na druhé straně pak nad kaňonem řeky po náhorní planině, která se postupně změnila v obrovské obilné lány kolem Great Falls. Tam jsme znovu přejeli Missouri na jejím horním toku. Kousíček na sever po dálnici a zas odbočit.
Poslední kus cesty k rezervaci Černonožců a St.Mary se vstupem do Národního parku Glacier vedl po rozlehlých pláních s horským hřebenem tyčícím se na západě. Matně se rýsoval v zamračeném oparu mraků a možná i kouře z požáru, kterých prý letos bylo v horách na západě více než obvykle. Rozhodně to ale vypadalo, že tam, kam jedeme, není počasí nijak příjemné... V cíli cesty ve větrem zametaném kempu v St.Mary, po sedmé hodině večerní a po 538 mílích, mi bylo zle od krčních mandlí a vše vypadalo depresivně špatně...