Nahoru do hor

IMG_3149.JPG
IMG_3149.JPG
IMG_3150.JPG
IMG_3150.JPG
IMG_3153.JPG
IMG_3153.JPG
IMG_3156.JPG
IMG_3156.JPG
IMG_3157.JPG
IMG_3157.JPG
IMG_3158.JPG
IMG_3158.JPG
IMG_3159.JPG
IMG_3159.JPG
IMG_3161.JPG
IMG_3161.JPG
IMG_3163.JPG
IMG_3163.JPG
IMG_3164.JPG
IMG_3164.JPG
IMG_3165.JPG
IMG_3165.JPG
IMG_3167.JPG
IMG_3167.JPG
IMG_3169.JPG
IMG_3169.JPG
IMG_3170.JPG
IMG_3170.JPG
IMG_3172.JPG
IMG_3172.JPG
IMG_3174.JPG
IMG_3174.JPG
IMG_3177.JPG
IMG_3177.JPG
IMG_3178.JPG
IMG_3178.JPG
IMG_3180.JPG
IMG_3180.JPG
IMG_3181.JPG
IMG_3181.JPG
IMG_3182.JPG
IMG_3182.JPG
IMG_3183.JPG
IMG_3183.JPG
IMG_3184.JPG
IMG_3184.JPG
IMG_3187.JPG
IMG_3187.JPG
IMG_3188.JPG
IMG_3188.JPG
IMG_3189.JPG
IMG_3189.JPG
IMG_3190.JPG
IMG_3190.JPG
IMG_3191.JPG
IMG_3191.JPG
IMG_3193.JPG
IMG_3193.JPG
IMG_3195.JPG
IMG_3195.JPG
IMG_3196.JPG
IMG_3196.JPG
IMG_3197.JPG
IMG_3197.JPG
IMG_3198.JPG
IMG_3198.JPG
IMG_3199.JPG
IMG_3199.JPG
IMG_3201.JPG
IMG_3201.JPG
IMG_3202.JPG
IMG_3202.JPG
IMG_3205.JPG
IMG_3205.JPG
IMG_3206.JPG
IMG_3206.JPG
IMG_3209.JPG
IMG_3209.JPG


8. červen 2005

Cílem téhle výpravy bylo dostat se do večera někam nahoru do hor, na planinu Omalos, nebo nejlépe na Xyloskalo, kde jsme se měli setkat s druhou výpravou, ke které se měla připojit Klára. Věděli jsme už dost o našich mapách, tak jsem se hodne vyptával na všechno o stezkách v horách. Znali jsme tu, hlavně díky svatopavelskému večírku, už dost lidí, co měli se zdejšími horami zkušeností víc. Přesto byl pro nás vývoj tohoto pochodu velkým překvapením. Snad jediné, co nepřekvapilo, bylo vedro. A bohužel jsme v něm museli jít, i tak jsme došli již mezi večerem značně prodlouženými stíny.

Vyrazili jsme ze Sougie směrem ke kaňonu Agia Irini, kterým by měla vést stezka, po níž by bylo možno dojít na silnici na Omalos. Plán se snažil minimalizovat převýšení, už jsme vědeli, že to v tom počasí nebude sranda. Bohužel jsme nekde zbloudili a místo po stezce do kaňonu jsme vystoupali po zemědělských cestách mezi olivovníky v příkrém svahu do vesnice Koustrogerako, kde jsme našli značku E4 a nepříliš povzbudivou informaci o 7 a půl hodinách cesty na Xyloskalo. Aspoň tu byl také dobrý pramen.

Stezka nás vedla po serpentinách kamenité silničky dál do hor až skončila u malé kapličky. Moje mapa o tom místě věděla, říkala, že E4 se tu větví a jedna z nich vede po vrstevnici někam k silnici na Omalos. Stezka sice vedla dál po vrstevnici a dle kompasu a veškeré mé orientace správným směrem, ale žádné rozcestí tu nebylo. A tak jsme po delším odpočinku vyrazili na cestu, o níž jsme se domnívali, že již nebude stoupat. Bohužel stoupala. Z původního nadějného směru záhy odbočila a vyvedla nás postupně nad hranici lesa, kolem okraje horní části kaňonu Tripiti až na sedlo pod Gingilosem.

Podle naší zkušenosti tedy v oblasti vede jediná E4 a to ze Sougie přes Koustrogerako na sedlo Gingilos a dál na Xyloskalo. Nějakých 1800 metrů stoupání ve vedru a na těžko...

Nahoře těsně před sedlem navíc stezka traverzuje suťová pole a je sama značně sypká, což po všem tom stoupání a dehydrataci byl zajímavý zážitek pro unavené nohy. Ze sedla na Xyloskalo už je chodník kvalitní, protože je výrazně frekventovanější. Výstup z Xyloskalo na Gingilos opravdu může být pekný výlet.

Setkání s druhou výpravou pak už proběhlo v pořádku. Přivezli někde cestou načesané pomeranče a par lahví retsiny. To spolu se zdrojem pitné vody na Xyloskalo nám pomohlo trošku setřást následky. Nocovali jsme pak přímo na parkovišti, které je v noci liduprázdné, žít začne až teprve ráno, kdy první autobusy přivezou své náklady turistů lačných Samarie.