Soutěska Samaria
1. červen 2005
Na plánu byl sestup k moři soutěskou Samaria. Sice jsem se probudil poněkud poškozen večerním popíjením, ale měl jsem dost času se z toho dostat, nikam jsme nespěchali. Do soutěsky je nejlepší vstoupit odpoledne. Tedy pokud neplánujete odjezd lodí z Agia Roumelli dole na konci stezky. a protože z Agia Roumelli to jinak než lodí nejde, tak odpoledne už soutěskou nikdo nechodí a my, co jsme chtěli dole u moře tábořit, jsme ji měli pro sebe.
Takže jsme s opouštěním Kalergi nemuseli spěchat. Vychutnal jsem si posezení na místní kadibudce přilepené na okraji propasti nad Samarií po způsobu hradních prevetů. Dopřál jsem si i krátkou studenou sprchu z místních zásob dešťové vody jíž bylo po nedávné bouři docela dost. A samozřejmě snídani...
Na Xyloskalo na bráně do Samarie jsme byli okolo 1400 odpoledne. Vstupné činí 5 EUR a slevy nejsou ani pro studenty... Ale výlet za to stál bohatě. Soutěsku jsme skutečně meli pro sebe a tak jsem mohli pozorovat i místní zvířata, včetně koz kri-kri. V osadě Samaria jsme se napásli moruší. Měl ljsem zálusk i na pomeranče, ale k tem bych musel lézt přes plot a to se mi zrovna tam dělat nechtělo...
V Agia Roumelli jsme si v taverně dali salát (salát na Krétě může být plnohodnotné jídlo a v téhle taverně byl) a víno a pan hostinský do nás nasázel ještě několik panáků raki. Všude byl klid, poslední turistický ruch byl právě odvážen lodí mizející v dálce směrem na Chora Sfakion. Na radu hostinského jsme se utábořili v ústí potoka, kde mívají vpletený do borovic základní tábor ostatní vandráci, co sem jezdí toulat se po horách. Koupání ve slané i sladké vodě v upravených tůních z nichž některé jsou od slunce ohřáté, stín borovic a kvetoucí oleandry dělají z toho místa opravdu krásné tábořiště.