Pachnes a zpátky
31. květen 2005
Po sedmé hodině ráno jsme opustili Katsiveli a vydali se k vrcholu Pachnes. Měsíční krajina bezvodých hor byla vymalovaná kontrasty světla a stínu od nízkého ranního slunce. Protože jsme nenašli zdroj vody, nevyrazili jsme úplně nalehko. nesl jsem v batohu vařič a lahve, plánovali jsme získat nějakou vodu ze sněhových polí, kterých bylo všude dost.
Na vrcholu jsme stanuli v 950, tedy po necelých třech hodinách pochodu. Šlo se dobře i do kopce. Svítilo slunce, ale foukal chladivý vítr, ideální počasí na výstup. Bohužel vítr přivál nějaké mraky, takž výhled nebyl tak čistý, jak to vypadalo ráno.
Cestou dolů jsme na vařiči roztopili na dvě lahve vody ze sněhu. Byla kalná,ale na vaření a na čaj byla dobrá. Nakonec jsme ji i pili, když jsme se pak vraceli na Kalergi.
Cesta zpět na Kalergi po obědě byla o něco rychlejší, i když ke konci jsem už cítil úbytek sil nezvyklou dehydratací. 3li jsme 4 hodiny a 20 minut. V cíli nás čekalo milé přivítání a poměrně značně společenský večer. Poprvé jsem ochutnal Retsinu. Zajímavé pití :)