Heraklion poprvé
28. květen 2005
Do Heraklionu jsme dorazili někdy kolem pate hodiny místního času. V letadle jsme toho moc nenaspali a tak celý náš den byl poznamenaný únavou. S pomocí mého místního známého Antonise, který nás ráno vyzvedl na letišti, jsme prošli centrum města, přičemž jsme posnídali, dokoupili pár věcí a našli si hostel a autobusové nádraží pro odjezd na západ.
Musím ještě dodat, že mi přičinlivý letištní personál na Ruzyni vybral batoh a tak jsem přišel o dva dobré nože. Zaplatil jsem za svou chybu - neměl jsem je v batohu dostatečně ukryté. V jednom Heraklionském obchůdku jsem místo nich koupil malý Opinel.
Knossos
Ať jsme byli unaveni jakkoliv, neodpustili jsme si návštěvu paláce v Knossu. Jezdí tam městský autobus číslo 2. Vstup do areálu vykopávek byl za 5 EUR, s ISICem ze země EU zdarma.
Pamatuji si Knossos ze své předchozí návštěvy v červnu 2003. Tehdy jsme přišli dvě hodiny před zavřením a tak tam bylo jen málo lidí. Tentokrát, v časném odpoledni, bylo návštěvníků podstatne více. Také na celkové atmosféře ubíralo množství rozdělaných stavebních prací. Od minula se hodně změnilo, sloupy jsou nově omalované, mnoho stěn "září novotou", což se mi k něčemu, co je staré tisíce let, naprosto nehodí. Ale jistou romantiku Knossos stále ještě poskytuje, i když je těžší ji najít...
Zajímavou náladu také místu dodávalo počasí. Bylo předbouřkové dusno a temnota mraků se válela po okolních kopcích. Na druhé straně, směrem nad moře bylo vidět obrovské věže bouřkové oblačnosti proti modré obloze...
 IMG_2684.JPG |
 IMG_2686.JPG |
 IMG_2687.JPG |
 IMG_2690.JPG |
 IMG_2691.JPG |
 IMG_2694.JPG |
 IMG_2697.JPG |
 IMG_2701.JPG |
 IMG_2702.JPG |
Přístav
Po návratu z Knossu jsme si ještě šli prohlédnout starý přístav. Benátská pevnost, která mi učarovala minule, byla tentokrát zavřená z důvodu rekonstrukce. Tak se tyčila nad přístavem, jako celá staletí předtím a byla pro nás nepřístupná jako pravá pevnost.
Nějakou dobu jsme se procházeli po přístavu a vlnolamu. Nakonec jsme se vrátili do města a dobře povečeřeli v taverně na nábřeží. Byl odtamtud výhled na yápad skrytý v temnotě bouřkového mračna. Tím pro nás náš unavený den skončil. Brzo jsme šli spát, protože jsme měli brzo vstát.