Národní park Badlands. Sopečné popely naplavené, usazené a později znovu přehrabané vodní erozí do nejpodivnějších tvarů. Prostředí,které jako by nebylo z tohoto světa a přece uchovává množství stop o tom, čím tenhle svět kdysi býval. Bohaté paleontologické naleziště.
Nemá cenu nějak moc psát. Fotky jsou výmluvné a je jich dost. Sám jsem byl unešen cizí krásou toho místa. Zároveň mě děsila vtíravá představa, že ačkoliv bych možná dokázal přežít v přírodním prostředí podobném středoevropskému, tady bych vůbec nevěděl jak začít...
Přijeli jsme dopoledne 27. září a projeli jsme park od západu na východ s mnoha zastávkami na vyhlídkách. Urval jsem si i dvě hodiny pro sebe na krátký výlet. Asi jsem šel hodne pomalu, fotil jsem si zblízka tenhle kousek Marsu na tváři Země.
Národní park jsme opustili směrem na jih přes indiánskou rezervaci Pineridge do Nebrasky, kde jsme se utábořili v městském parku v Gordonu.