22.září jsme vstali brzo ráno a jak bývá v tak promrzlém ránu obvyklé, vydali jsme se na cestu rychle a bez snídaně. Mrzlo opravdu hodně a námrazu jsme měli všude. Ale krásný východ slunce nám byl příjemmným odškodněním a sluníčko samo nás brzo rozehřálo. V pěkném počasí jsme dojeli až na hranici národního parku Yellowstone. Legendární park nás přivítal ještě před příjezdem, když jsme nedaleko od silnice uviděli pasoucího se losího býka.
Nevydrželo nám ale počasí. První opravdová setkání s divokou přírodou a svéráznými scenériemi parku se již odehrávala pod nízkými temně šedými mraky, v občasné jemném mrholení, či mezi poletujícími sněhovými vločkami. Tak jsme nedaleko prvního travertinového kužele po vyschlém termálním prameni potkali na silnici své první bizony. Nedaleko od toho místa jsme pak viděli celé stádo. Pruh zvlněné prérie již z dálky tečkovaný obrovskými zvířaty dával tušit, jak vypadaly Velké Pláně před příchodem bíleho muže...
Kolem poledne jsme se konečně zastavili na snídaňooběd na malebném místě nad hlubokým kaňonem horské říčky. Odtamtud pak naše cesta vedla k nejstaršímu letovisku na území parku, k Mammoth Hot Springs.
Mammoth Hot Springs je centrem parku. V době, kdy se o park starala armáda, tu sídlila jednotka kavalerie, což stále připomíná řada stejných domů viditelně starších, než těch několik hotelů postavených v okolí. Je to stále centrum, i teď, mimo sezónu a v nepříliš příznivém počasí tu bylo hodně lidí.
Hlavně je tu ale velká atrakce, rozsáhlé horké prameny, které tvoří travertinové terásky a jiné útvary ve svahu nad "městem". Po oblasti pramenů vede síť dřevěných chodníčků, na nichž je radno se držet neboť na okolním terénu se člověk může kdykoliv probořit do vařící vody pod tenkým povrchem. To ostatně platí pro všechny geotermální lokality v parku. Jen bizoni se po nich potloukají volně, zjevně šťastni za teplou zem. Oni můžou, oni by správu parku nehnali k soudu, kdyby se opařili...
Asi nejzajímavější atmosféru v této oblasti měla horní část, která je rozsáhlejší a stála za vybudování asfaltového okruhu pro motorizované návštěvníky. Hlavně místo s mrtvými stromy, černě se tyčícími ze světlých vápenatých nánosů vyvržených pramenem.
IMG_0912.JPG |
IMG_0913.JPG |
IMG_0915.JPG |
IMG_0925.JPG |
IMG_0931.JPG |
IMG_0940.JPG |
IMG_0942.JPG |
IMG_0944.JPG |
IMG_0947.JPG |
IMG_0951.JPG |
IMG_0952.JPG |
IMG_0953.JPG |
IMG_0954.JPG |
Naše poslední zastávka prvního dne byla na první lokalitě s gejzíry. V oblasti Norris Geyser Basin se mimo jiné nachází nejvyšší gejzír na světě, Steamboat Geyser. Jeho erupce jsou velmi nepravidelné, interval se různí od 4 dnů po 50 let. Naposledy se zadařilo 20. října 2003. My měli smůlu.
Ačkoliv jasně modrá až nazelenalá voda horkých jezírek skýtala pohled skutečně pěkný, pestrost v zajímavém kontrastu s pochmurností mrtvých stromů v jejich bezprostředním okolí, celá oblast působila dojmem spíše bezútěšným. Pára stoupající z pramenů ve vlhkém chladném vzduchu kondenzovala a jako těžká mlha se líně vláčela mezi občasnými lesíky tmavých jehličnanů nad hnědavými lysinami pusté země, vzbuzujíc tak neodbytný dojem belgického venkova okolo roku 1916...
Po téhle zastávce nás nepřízeň počasí a nedostatek otevřených kempů v naší části parku zahnaly na západ přes hranici parku a státu do West Yellowstone v Montaně, kde jsme přespali v motelu.
IMG_0955.JPG |
IMG_0956.JPG |
IMG_0959.JPG |
IMG_0961.JPG |
IMG_0963.JPG |
IMG_0965.JPG |
IMG_0967.JPG |
IMG_0970.JPG |
IMG_0971.JPG |
IMG_0973.JPG |
První zastávka ráno 23. září. Tohle místo je zajímavé bublající rochniště růžového bahna. Aspoň ta bahenní část se svým rázem odlišuje od ostatních lokalit, které jsme viděli.
IMG_0975.JPG |
IMG_0976.JPG |
IMG_0978.JPG |
IMG_0980.JPG |
IMG_0984.JPG |
IMG_0988.JPG |
IMG_0990.JPG |
IMG_0991.JPG |
IMG_0998.JPG |
IMG_0999.JPG |
Nedaleko předchozí zastávky se nachází gejzír Velká Fontána, jehož erupce jsou až 65 metrů vysoké a trvají i hodinu. Skoda, že si se vyřádil naposledy odpoledne před naší návštěvou a pro nás byl úplně klidný. Ani nezabublal...
Aspoň trošku jsme si to kompenzovali pozorováním nedalekého poměrně malého White Dome gejzíru. Se vším tím vzrůstajícím vřením předtím je na té erupci něco značně erotického...
U jezírka opodál jsme ochutnali vodu. Teplá minerálka bez zásadnějších účinků na trávení :)
IMG_1000.JPG |
IMG_1003.JPG |
IMG_1005.JPG |
IMG_1006.JPG |
IMG_1012.JPG |
IMG_1013.JPG |
Oblast Midway Geyser Basin je zajímavá jezírkem Prismatic Spring a dormantním gejzírem těžkého kalibru s příznačným jménem Excelsior Geyser. Prismatic Spring je barevné jezírko, kde jsou různé stupně barevnosti způsobené různou hloubkou a různým zastoupením bakteriálmích kultur. Na leteckých snímcích vypadá vskutku impozantně. My se bohužel museli spokojit s přízemní perspektivou, ale i přes závoj mlhy stoupající z hladiny bylo znát pestrou škálu barev.
Veliký gejzír Excelsior je v současné době "pouhý" pramen s ohromným průtokem. Jeho předposlední erupce roztrhala okolí a výrazně poškodila kráter. Pak byl asi 100 let nečinný až do roku 1985, kdy chrlil vodu po 47 hodin. Od té doby zase nic. Představa, že z té ohromné díry vyletuje voda do výšky, mi připadala docela nesnadná...
IMG_1014.JPG |
IMG_1016.JPG |
IMG_1017.JPG |
IMG_1018.JPG |
IMG_1019.JPG |
IMG_1026.JPG |
IMG_1027.JPG |
Sopouchy, prameny, jezírka a stoupající sloupce mlhy. Nic nového. Asi nejsem úplně spravedlivý, jistá malebnost se tomu místu rozhodně upřít nedá. Prostě nic moc čím by se vymykalo z místního standardu. A začínal jsem tu mít dojem, že preferuji scenérie, které můj zrak zvedají od země...
IMG_1030.JPG |
IMG_1031.JPG |
IMG_1032.JPG |
IMG_1033.JPG |
IMG_1036.JPG |
IMG_1039.JPG |
IMG_1041.JPG |
IMG_1042.JPG |
IMG_1044.JPG |
IMG_1045.JPG |
IMG_1047.JPG |
IMG_1048.JPG |
IMG_1054.JPG |
IMG_1055.JPG |
Oproti předchozí zastávce mě oblast okolo gejzíru Old Faithful dokázala docela nadchnout. Je to rozsáhlá lokalita, ani jsme ji neviděli celou, přesto jsem si odnesl vzpomínky na množství bizarních tvarů.
Centrem oblasti je samozřejmě sám velký gejzír Old Faithful, který je na druhém břehu říčky, než leží většina ostatních pramenů. Tenhle gejzír je mohutný a jeho erupce jsou velmi pravidelné. Stojí za podívanou a proto kolem něj vyrostlo středisko. Mile mě překvapilo, že obrovské hotely a parkoviště docela citlivě zapadají do okolní scenérie. A pobavilo mě, jakou místní hvězdou gejzír je, rozlehlé hlediště je postaveno v půlkruhu kolem.
Těsně předtím, než došlo k erupci, začalo hustě pršet. Podívaná byla přesto impozantní.
A jak tak pršelo, prolezli jsme obchody v centrálním hotelu a pořídíli i nějaké suvenýry. Déšť přeci jen kazil výhled na okolní krajinu, tak jsme vyjeli až po něm. Netrval dlouho.
IMG_1057.JPG |
IMG_1058.JPG |
IMG_1059.JPG |
IMG_1060.JPG |
IMG_1062.JPG |
IMG_1063.JPG |
IMG_1065.JPG |
IMG_1069.JPG |
IMG_1073.JPG |
IMG_1075.JPG |
Jezero tvoří velkou část Yellowstonské kaldery a na jeho břehu se také nachází jedna větší oblast s gejzíry. Údajně je nejpestřeji zbarvená. To jsem bohužel neocenil, procházel jsem jí opět v dešti. Nicméně nelituji, že jsem se donutil vylézt z auta. Neviděl jsem tu soptit zádný gejzír, ale opravdu mě zaujalo pobřeží jezera.
Kromě návštěvy gejzírů jsme u jezera poobědvali (to ještě nepršelo) ve společnosti sojek tak drzých, že si dokázaly sednout na chleba v mé ruce. Sice jsem se podělil, jako asi hodne lidí přede mnou, ale vše má své meze, z ruky si jídlo brát nenechám...
Natankovali jsme u pumpy, která nevypadala jako pumpa a dobře zapadala do lesa v němž byla postavená. Ve Fishing Bridge jsme doplnili zásoby jídla a opět jsem byl potěšen citlivou nekonfliktní architekturou. Ale více času jsme na Yellowstone neměli, tak jsem se rozloučili. Je to pěkně udržovaný národní park, jen v sezóně musí být přelidněný...